Komentář k novele zákona č. 216/1994 Sb., zákonem č. 19/2012 Sb., s účinností od 01. 04. 2012.

"Mediace"  je odborná asistence při společném jednání, pomáhá řešit vzájemnou komunikace za účelem dosažení dohody, bez vydání pravomocného rozhodnutí. Výsledkem je jen to, k čemu obě strany dobrovolně dospějí a na čem se shodnou. Mediátor jim žádné řešení nemůže nařídit, jen řízení odborně vede.

"Rozhodčí řízení" je řízení, které končí i bez vydání rozhodnutí, ale většinou je ukončeno vydáním rozhodčího nálezu, popřípadě usnesením. Rozhodnutí rozhodčího řízení (tzv. arbitráže) jsou autoritativní a závazná, i kdyby s nimi nesouhlasil žádný z účastníků rozhodčího řízení. 

Rozhodčí řízení je formální proces přesně specifikovaný zákonem o rozhodčím řízení zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen také "ZRŘ"), a lze rozhodovat v podstatě všechny majetkové spory z různých právních oblastí (výjimky jsou uvedeny v ZRŘ).

Podstatou řízení před rozhodcem je dohoda sporných stran o tom, že jejich spor bude řešen právě formou rozhodčího řízení před přesně stanoveným rozhodcem. Taková dohoda se nazývá rozhodčí smlouva a pokud je součástí hlavní smlouvy, označuje se jako rozhodčí doložka. Strany mohou také rozhodnutí svěřit spor do rozhodčího řízení učinit až po vzniku sporu a uzavřít samostatnou "smlouvu o rozhodci" či jiným způsobem např. "uznání závazku s rozhodčí doložkou". V obou případech půjde o platnou rozhodčí smlouvu jen tehdy, bude-li uzavřena písemně. 

Výsledkem rozhodčího řízení je rozhodčí nález - rozhodnutí, které má účinky  pravomocného rozsudku a je tak řádným exekučním titulem (dle § 40 odst. 1 písm. c/ zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád)
a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů), tj. rozhodčí nález nabývá dnem doručení sporným stranám účinku pravomocného soudního rozhodnutí. Po nabytí právní moci a vykonatelnosti opatří na požádání strany Rozhodce  rozhodčí nález doložkou právní moci a vykonatelnosti. Strany jsou povinny splnit všechny povinnosti uložené v rozhodčím nálezu ve lhůtách v něm uvedených. Nestane-li se tak, podléhá rozhodčí nález nucenému výkonu rozhodnutí (exekuci) v souladu  s příslušným právním řádem, tj. lze nařídit a vykonat případnou exekuci na povinném.

Stručně - klady rozhodčího řízení:

1. Rozhodčí řízení je neveřejné, což je spolu s jeho rychlostí a často i nižšími náklady ve srovnání s běžným soudním řízením považováno za jeho největší výhody. Rozhodce jedná v zásadě JEDNOINSTANČNĚ. Veškeré dokazování na základě předložených důkazů je vedeno před vydáním rozhodčího nálezu - koncentrační zásada.

Rozsudek obecného soudu bývá většinou vyhlášen veřejně a v průběhu řízení lze vyloučit veřejnost jen ve výjimečných případech, rozhodčí nález je vydán jen před spornými stranami. Mlčenlivost vůči třetím stranám je zaručena i po ukončení sporu. Spis je uložen u obecného místně příslušného soudu a mimo účastníků řízení k němu nemá nikdo jiný přístup.  

Za velkou výhodu lze považovat také širokou vykonatelnost rozhodčího nálezu v cizích zemích - v tomto ohledu je daleko lepším exekučním titulem než rozsudek soudní, který je v zahraničí považován za rozhodnutí cizí státní moci. 

Stručně - nevýhody rozhodčího řízení:

1. Cena        špatně zvolený a určený rozhodce s nepřehledným vyčíslováním nákladů ("příplatky") je v konečném důsledku pro strany sporu větší finanční a administrativní zátěž, než bylo prezentováno. Cena není jednoznačně určena a stanovena při zahájení řízení, zvyšuje se např. o příplatky za rychlost, náklady se vypočítávají z více položek apod. Nutno upozornit, že v případě, kdy není možné vymoci dlužnou částku, hradí veškeré náklady za rozhodčí řízení žalobce. Je tedy nutné s cenou nákladů za rozhodčí řízení počítat jako s nákladem, který nebude v určitém případě možné vymoci po dlužníkovi, a tím bude plně nákladem žalobce. 

2. Odvolatelnost        v případě nesouhlasu s konečným rozhodnutím rozhodce v jednoinstančním řízení se nelze odvolat, tak jak je obvyklé u soudu obecných ("dvoustupňový systém"), tj. ten kdo ve sporu neuspěl a má pocit, že je krácen na svých právech se nemůže domoci svého práva v odvolacím řízení. Lze pouze soudně přezkoumat, zda-li je rozhodčí nález vydán v souladu s právem a je platný.

Ostatní informace: 

1. Postup v doručení        rozhodnutí rozhodce - "rozhodčí nález" se doručuje správně do 31. 03. 2012 jen dle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dle znění pozdějších předpisů. Jakékoli jiné doručování je v rozporu s platnou judikaturou Nejvyššího soudu ČR (usnesení NS: č.j. 20 Cdo 2726/2006 ze dne 29. 05. 2007) a je proti zásadám platného práva v ČR. Mnozí rozhodci a tzv. rozhodčí soudy nerespektují platnou judikaturu a doručují rozhodnutí dle svého "individuálního postupu" a nelze takto doručený rozhodčí nález uznat jako řádný exekuční titul - nelze poté vykonat exekuci. Od 01. 04. 2012 je možné postup rozhodčího řízení upravit až do právní moci rozhodnutí (do 31. 03. 2012 do vydání rozhodnutí) tj. lze upravit systém doručování, tak jak si určí smluvní strany a odpadne výše uvedené.

2. Stanovení rozhodce        Nejvyšší soud ČR ve svém "Sjednocující právní názor Nejvyššího soudu týkající se rozhodčího řízení" zveřejněného dne 12. 05. 2011 upřesňuje právní názor na ustanovení rozhodce u servisních společností a sdruženích (a.s., s.r.o. - samozvaných "rozhodčích soudů"), které neprobíhalo v souladu s platným zákonem tj. nebyl ustanoven rozhodce dle zákona např. přímo určená fyzická osoba. Zastupitelnost rozhodce tzv. "substituce", nebo zvolení jiného rozhodce (také zvolení rozhodce jinou třetí osobou) v případě, kdy nemůže zvolený rozhodce rozhodnout je možné a od 01. 04. 2021 je tato možnost lépe upravena i v ZRŘ. Pokud nelze spor řešit v rozhodčím řízení, platí základní ústavní principy ČR a lze se domáhat svého práva soudní cestou u soudu obecného.

3. Náklady řízení jsou přímo úměrné kvalitě         jedná se o úplný nesmysl. Náklady jsou u fyzických osob vždy nižší, protože nemusí část nákladů odvádět na pokrytí činnosti přebujelého administrativního aparátu obchodní společnosti s.r.o., a.s. Domnívám se, že nedochází ke krytí pouze nezbytných nákladů spojených s vydáním rozhodčího nálezu. Není vůbec důležité a rozhodné, zda rozhodčí nález vydal pouze nezávislý rozhodce - fyzická osoba, nebo rozhodce pod tzv. "Rozhodčím soudem", jedná se úplně o to samé, tj. rozhodčí nález v obou případech má stejnou právní váhu, jen za jinou cenu za náklady rozhodčího řízení. 

Vyčíslení a stanovení nákladů řízení je uvedeno v ceníku rozhodce.

Poradce pro klienta dále zařídí, mimo právních služeb, prostřednictvím spolupracujících osob s velmi vysokou zkušeností a profesionalitou (tj. pomocí architektů, specialistů), pokud nemá k zařízení sám potřebné povolení či zkušenosti, zhotovení veškeré projektové dokumentace, nebo jiné dokumentace potřebné pro řízení, prezentaci, zhotovení díla:

1. projektová dokumentace pro všechny stupně stavebního řízení a opatření;

2. návrh zařízení interiéru, rozkreslení pro ocenění interiéru;

3. firemní prezentace (loga, firemní označení atd.);

4. zhotovení webové prezentace;

5. výtvarný návrh, počítačová vizualizace pro veškeré použití;

6. činnost podnikatelských, finančních, organizačních a ekonomických poradců;

7. inženýrská činnost v investiční výstavbě;

8. grafické práce a kresličské práce.